Krize ve firmě. Přichází pomalu a nenápadně, v tom je její záludnost. Přichází, potvora, tak pomalu, že si na ní pomalu zvykáte a stává se nechtěnou součástí vašeho podnikání. A hlavně si jí nepřipouštíte.

Šlo to vždycky, půjde to zase, to zvládneme!

Několik let po sobě ztráta? Alespoň nemusím platit daň….!

Minulý měsíc jsme zaplatili výplaty o dva dny později?  Zlepšíme cash flow a bude to zase dobré.

Chodí víc upomínek? Nevadí, teď máme velkou zakázku a už se to zlomí a bude peněz dost.

Půjčíme si na překlenutí. Kontokorent v bance je už vyčerpaný, ale hodný majitel pošle další půjčku, zaplácneme ty největší díry a pak se už to otočí a bude to zase dobré.

Jenže ono se to nezlomí. Posloucháme stejné věty už třetí dekádu. Stále stejné výmluvy a optimistické vysvětlování. Další generace majitelů a manažerů a nic nového. Pokud každý měsíc nemáte na výplaty, pokud vás hltí upomínky dodavatelů a pokud už máte v rozvaze v kolonce Vlastní kapitál mínusové číslo, nepomůže vám ani další tabulka na ještě pečlivější plánování Cash Flow.

Krize nepřichází najednou – tedy pokud se něco velkého a mimořádného nestane, ale toho si určitě všimnete. Přichází postupně v několika fázích. Prorůstá firmou a zanechává za sebou stopy ve výkazech. Ano, ve statutárních výkazech, které zatracují ti, kteří jim nerozumí, a ostatní říkají, že je to pohled zpět protože přeci existuje manažerský reporting. Jasně, ale pro naší potřebu rychlé identifikace krize jsou naprosto dostatečné.

Tady je modelový příklad z praxe, pro názornost zjednodušený do pěti fází:

Krize strategie: na počátku většiny firemních krizí je špatné rozhodnutí na strategické úrovni. Firma se rozhodne doplnit portfolio a prodávat nový výrobek. Neudělá dostatečný průzkum trhu, neví, že je silná konkurence a že existují levnější substituty. Rozhodnutí je více emocionální a pocitové. Kostky jsou vrženy, marketing běží, obchodníci se školí, náklady rostou.

Krize tržeb: firma se snaží prodávat, aby splnila plán tržeb. Nedaří se, tak něco udělejte! Bojujeme cenou, ať získáme tržní podíl a lidé mají bonusy. Špatné strategické rozhodnutí se promítne do výkonů firmy, tržby klesají. Často je tím ovlivněn i do té doby dobře fungující ostatní byznys.

Krize výsledovky: firma bojuje a věří, že se to zlomí a začne se dařit. Špatné výsledky se projeví na hospodářském výsledku. Ztráta často trvá i několik období.

Krize rozvahy: kumulovaná ztráta se projeví na rostoucím zadlužení firmy. Není odkud brát, firma si půjčuje a platí pozdě dodavatelům. Firmě se zhoršuje kapitálová struktura, rostou cizí zdroje.

Krize cash flow: nedostatek financí ohrožuje samotnou existenci firmy. Problémy dynamicky rostou. Dodavatelé chtějí vše na zálohu. Často rostou i pohledávky, protože odběratelé využívají vaší vyjednávací slabosti. Rostou zásoby neprodaných výrobků. Blíží se rychlý konec.

Kdy jde krize ještě relativně lehce zvrátit? Dle našich zkušeností do počátku fáze číslo 3. Dále už bývají návraty komplikovanější, dlouhodobé a drahé.

Jaký z toho je závěr?

Nebuďte pštros a nezavírejte oči před realitou. Není prohra přiznat chybu, naopak, ti největší frajeři se z vlastních chyb poučí a zkusí to jinak a lépe.

Pracujte s firemními výkazy, naučte se v nich číst a nechte si je zasílat častěji než jednou za rok.

Včas kontaktujte zkušeného odborníka, který dokáže vaši situaci posoudit s nadhledem a navrhnout řešení ke zvládnutí vznikající krize.